Příčiny padání vlasů

To, že nám sem tam vypadne nějaký ten vlas, není důvod k panice. Vlasy se totiž na naší hlavě průběžně ...

Vlasy se totiž na naší hlavě průběžně obnovují, a proto i průběžně vypadávají. Co ale můžeme dělat v případě, že vypadávání převáží nad obnovou a vlasový porost začne povážlivě řídnout?

Co dělat, když vlasy padají?

Podle American Academy of Dermatology Association se považuje za normální, pokud nám denně vypadne 50-100 vlasů. Což může vypadat hrozivě, ale vzhledem k tomu, že se na lidské hlavě potíží obvykle nachází od 80 000 do 120 000 vlasů, není to nic zásadního. Pokud je ale ztráta vyšší, je na místě s tím začít něco dělat, a to pokud možno co nejdříve.

Životní cyklus vlasu

Lidské vlasy jsou svým způsobem unikátní část těla. Vyrůstají totiž z tzv. vlasových folikulů, což jsou jedny z mála savčích tkání, uvnitř kterých se nacházejí kmenové buňky. Pokud jsou tyto buňky aktivní, vlas neustále roste. Po určité době jejich aktivita ustane a v krátkém čase pak vlas přirozeně vypadne. To ale zdaleka není konec – pokud totiž vše probíhá, jak má, aktivita kmenových buněk ve folikulu se záhy obnoví a začne nový cyklus života vlasu.

Životní cyklus každého vlasu má přitom tři fáze, které se neustále opakují. Pokud vlasy nadměrně vypadávají, obvykle je to tím, že došlo k problému buď v průběhu první, nebo třetí z nich.

• Anagenní fáze
  Jde o období, kdy vlas roste. Trvá 2–8 let. Pokud je vše v pořádku, pak se právě v této fázi se nachází cca 85-90 % vlasů na naší hlavě. K narušení anagenní fáze dochází například působením chemoterapie či radioterapie v rámci léčby nádorových onemocnění.
• Katagenní fáze
  Jde o přechodnou fázi, při které se vlasové folikuly začnou zmenšovat. Trvá 2–3 týdny.
• Telogenní fáze
  Tato fáze se nazývá klidová, protože v tento okamžik se už s vlasem ani jeho folikulem neděje nic. Trvá 2–4 měsíce a na jejím konci vlas vypadne. V některých případech může dojít k tomu, že do telogenní fáze najednou dospěje nadměrné množství vlasů, které následně začnou ve velkém množství vypadávat. To se často děje u žen po porodu či po nástupu menopauzy, příčinou tohoto stavu ale může být i nadměrný stres, narušená činnost štítné žlázy či anemie.

Masivní přechod vlasů do telogenní fáze ovšem může být i následek užívání některých léků (vysoký tlak, předávkování vitaminem A), a v neposlední řadě je to i stres.

Příčiny padání vlasů 

Velké procento případů nadměrné ztráty vlasů je podmíněno geneticky, příčin ale může být celá řada. Jak už jsme uvedli výše, patří sem třeba vedlejší účinky léků (kromě již zmíněné chemoterapie či některých léků na tlak to může být i třeba hormonální antikoncepce), dále onemocnění štítné žlázy, špatný stav výživy či vysoký úbytek hmotnosti. Zvláště u žen ovšem často bývají příčinou i nevhodné kadeřnické zásahy či špatně zvolená vlasová kosmetika. To ale stále zdaleka není všechno.

Muži: v hlavní roli DHT

Poměrně jednoznačné to z pohledu příčin bývá u mužů. Muži obecně trpí ztrátou vlasů častěji, než ženy – 25 % z nich zaregistruje první výraznější padání vlasů již krátce po 21. roce věku a po padesátce již trpí jejich řídnutím 85 % mužské populace. V 95 % případů je přitom na vině tzv. androgenní alopecie neboli ztráta vlasů z hormonálních příčin.

Důvod, proč plešatění postihuje některé muže dříve (a více) než jiné, spočívá v genetice. Folikuly té méně šťastné části mužů jsou totiž z genetických příčin výrazně citlivé na látku jménem dihydrotestosteron (DHT), která v těle vzniká přeměnou z testosteronu. K průběhu této reakce je přitom zapotřebí přítomnost enzymu 5-α-reduktáza, který se nachází v mazových váčcích folikulů. Vzniklý DHT pak mj. způsobuje zmenšování vlasových folikulů, které časem vyústí v úplnou ztrátu vlasů v určitých oblastech – nejcitlivější na DHT jsou folikuly v oblasti čela, spánků a temene hlavy, kde ostatně k vypadávání dochází nejdříve.

Možnou cestou, jak tento proces zastavit, či alespoň zpomalit, je potlačení tvorby 5-α-reduktázy, bez níž nemůže přeměna testosteronu na DHT proběhnout. Alarmující je přitom nedávné zjištění, že muži, u nichž proces plešatění započal před 30. rokem, jsou ve srovnání se svými vrstevníky v pozdějším věku mnohem více ohroženi inzulinovou rezistencí a diabetem 2. typu. I z tohoto důvodu proto není dobré brát plešatění na lehkou váhu.

Zajímavá je také skutečnost, že DHT, a tedy i enzym 5-α-reduktáza, se rovněž podílí na procesech vedoucích ke zbytnění prostaty. A podobně i přírodní látky, které fungují proti androgenní ztrátě vlasů, mají zároveň pozitivní vliv i na prostatu.

Hormonální příčiny u žen

Hormonální příčiny ovšem může mít i vypadávání vlasů u žen. Typické je to například v období menopauzy, kdy je ukončena produkce ženských pohlavních hormonů estrogenu a progesteronu, takže se začnou výrazněji projevovat účinky androgenů (mužských pohlavních hormonů), které jsou v menší míře produkovány i v ženském těle.

Samotný estrogen navíc prodlužuje anagenní fázi vlasového cyklu, a ukončení jeho produkce proto způsobuje zkrácení doby růstu (a tudíž i života) vlasu.

Vlasy zároveň v menopauze začnou být jemnější, protože dochází ke zmenšování vlasových folikulů, rostou pomaleji a snáze vypadávají. Padávání vlasů je i jedním z typických projevů gynekologického onemocnění jménem syndrom polycystických ovarií (PCOS), při kterém vaječníky produkují nadbytek androgenů (mužských pohlavních hormonů).

Negativní vliv stresu

V případě obou pohlaví má výrazný negativní vliv na růst vlasů také stres. Důvodem je fakt, že stresový hormon kortizol způsobuje snížení aktivace kmenových buněk ve vlasových folikulech. Působí totiž na shluk buněk pod folikuly, který se nazývá dermální papila, a tyto buňky následně vytvářejí méně signálních molekul, jež kmenové buňky ve folikulech aktivují (jde o signální molekulu jménem Gas6). To má za následek prodloužení telogenní fáze, kdy po vypadnutí vlasu nedojde k aktivaci kmenových buněk, která je nutná k zahájení procesu nového růstu.
Právě signální molekula Gas6, která aktivaci kmenových buněk způsobuje, by mohla být do budoucna vhodným kandidátem na lék pro podporu růstu vlasů, prozatím nám ale nezbývá, než se pokusit snížit množství stresových podnětů a zvýšit odolnost našeho těla vůči nim.

Alopecia areata

Aby byl náš výčet příčin vypadávání vlasů úplný, je ještě třeba zmínit chorobu jménem alopecia areata. Jde o nemoc, při které se na hlavě vytvářejí ohraničené lysinky, a která patří mezi autoimunitní onemocnění.

Pomoc z přírody

Pokud jde o přírodní postupy, je třeba se kromě eliminace stresových podnětů zaměřit především na výživu, přičemž pomoci mohou i doplňky stravy s epigenetickými účinky. Náš jídelníček musí v první řadě obsahovat všechny klíčové vitaminy, minerály a další živiny. Jakmile se totiž našemu tělu něčeho nedostává, preferuje v rámci zásobení touto živinou orgány klíčové pro přežití, což pokožka hlavy není. Z konkrétních potravin pozitivně působí na růst vlasů například ryby, vejce, dýňová semínka, zelený čaj, cibule či kokosový olej, vyhnout bychom se naopak měli přemíře jednoduchých cukrů, nasycených tuků a alkoholu. Z doplňků stravy pak Vám mohou pomoci (Kurkumin, EGCG, Genistein, dostatečná hladina vitamínu D3 a dalčí produkty ... (nemůžeme uvést podrobný výběr produktů z důvodu Nařízení EU).

Nezapomeňte zjistit u trichologa příčinu výpadku vlasů! Od této příčiny se bude odvíjet postup jak produktů na aplikaci vlasů, tak přírodní doplňky stravy a to vše na míru pro Váš zdravotní problém!

Pro více informací využijte poradenství ...

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...

Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem ...

Tato internetová stránka je koncipována pouze pro výukový vzdělávací program našich kurzů.