Příznaky migrény a léčba

Jen málokterá nemoc bývá tolik podceňována a zlehčována, jako právě migréna ...

Migréna se nevyhýbá ani mužům (byť je nepostihuje tak často jako ženy), ale hlavně to není žádná mírná bolest hlavy, která skolí jen hypochondry. Naopak je to stav, který dokáže i silné povahy naprosto „vypnout“ na řadu hodin, někdy i dní.

Pro migrénu není charakteristická jen silná, pulzující bolest hlavy, ale záchvaty jsou často provázené i nevolnostmi až zvracením, extrémní přecitlivělostí na světlo a hluk i dalšími příznaky, které často znemožňují normální fungování. Migréna jako taková smrtelná není, lidé, kteří jí trpí, však mají ve srovnání se zbytkem populace zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění, včetně infarktu myokardu. Konvenční léčba migrény je přitom účinná jen asi u poloviny pacientů.

Migréna a její příčiny

Migréna je do jisté míry podmíněná geneticky. Prokázány jsou i epigenetické vlivy, tedy změny na buněčné úrovni, které mění aktivitu jednotlivých genů v DNA. Zajímavé přitom je, že u osob, které trpí migrénami, zaznamenali vědci strukturální změny v mozku, zejména jde o zeslabení, či naopak zesílení některých oblastí mozkové kůry, které se tu ovšem vyskytují už od raného dětství.

Migrénou trpí cca 15 % populace, přičemž 10 % z nich zažívá záchvat každý týden. Ženy jsou postiženy 2-3x častěji než muži, což je dáno tím, že důležitou roli v rozvoji migrény hraje hormon estrogen. Migréna je tak často vázána na menstruační cyklus a v menopauze její četnost obvykle klesá. K jejímu rozvoji ovšem může přispět i hormonální antikoncepce.  

Co se děje uvnitř mozku

Záchvat migrény obvykle vzniká v okamžiku, kdy dojde k nadměrné podráždění nervových buněk. Vyvolat jej může řada faktorů, některé přímo (tj. že způsobí excitaci neuronů) a jiné nepřímo tím, že zvýší citlivost mozku vůči procesům způsobujícím migrénu.

Jedním z důležitých faktorů je hormonální činnost. Již jsme zmínili roli ženského pohlavního hormonu estrogenu. Váže se totiž na estrogenové receptory, které se nacházejí přímo na buněčném jádře, a následně ovlivňuje čtení některých genů v DNA. Některé z těchto receptorů jsou přitom důležité pro udržování rovnováhy mezi excitací a inhibicí nervových buněk.

Zajímavé přitom je, že i samotná migréna (přesněji řečeno excitace neuronů, která ji provází), zejména pokud ji člověk zažívá často po delší dobu, může rovněž způsobovat v mozku epigenetické změny. Ty pak mohou být příčinou vzniku chronické migrény, což je stav, kdy postiženou osobu provázejí úporné bolesti hlavy a další příznaky více než 15 dní v měsíci.

Vyhnout se stresu

Dalším, velice důležitým faktorem je stres. Roli zde hrají kratší období akutního, aktuálně prožívaného stresu, které se mohou stát přímým spouštěčem. Existují ale rovněž výzkumy prokazující, že migréna může souviset i se stresem zažívaným v raném dětství. Tento typ stresu, který vzniká například při odloučení od matky či při absenci láskyplného prostředí, je často spojen s vyšším rizikem depresí i změnami v imunitním systému. Osoby s depresemi trpí migrénami výrazně častěji než zbytek populace, a platí to i pro další problémy související s mozkem (úzkost či epilepsii). Lidé s migrénou navíc často vykazují i poruchy imunity.

Migréna a zánět

Důležitým faktorem při vzniku migrény může být i zánět. Látky jménem cytokiny, které jsou při zánětu produkovány, totiž mají zaprvé epigenetické účinky, takže mohou ovlivňovat aktivitu genů zodpovědných za vznik migrény, a za druhé výrazně zvyšují citlivost na bolest. Snížení míry zánětlivých procesů v těle se proto obvykle projeví i zmírněním bolestí všeho druhu. Během aktivní fáze migrény navíc dochází k uvolňování zánětlivých bílkovin přímo z nervových zakončení excitovaných neuronů, takže v okamžiku záchvatu je intenzita zánětu v oblasti mozku a nervové soustavy mimořádně vysoká.

Snižování zánětlivých procesů je proto namístě neustále, a pomoci může i přímo v okamžiku akutní fáze. Ostatně proto se při migréně často využívají tzv. nesteroidní antirevmatika (Ibalgin), které blokují tvorbu zánětlivého enzymu COX-2. Jejich nevýhodou je ale množství vedlejších účinků, a proto je vhodné preferovat spíše přírodní protizánětlivé substance.

Výživa: lék i spouštěč

Výživa vzhledem k epigenetickému pozadí migrény je tedy zcela na místě. Důležité je zaměřit se především na konzumaci protizánětlivé stravy, tj. výrazně omezit příjem sacharidů, živočišných tuků, alkoholu, potravních aditiv, a naopak přidat potraviny protizánětlivé (olivový olej, ryby a mořské plody, zeleninu, protizánětlivé druhy koření).

Kromě toho ovšem existují potraviny, které mohou záchvaty migrény přímo vyvolávat. Mezi nejčastější patří alkohol, káva, čokoláda, sýr, ořechy a také jídla s obsahem glutamátu a sladidla aspartamu. Těch je třeba se vyvarovat. Seznam těchto potravin je navíc velmi individuální, takže je potřeba se dlouhodobě zaměřit na sledování toho, jaké potraviny jsme konzumovali před nástupem záchvatu.

Pohyb nesmí chybět

Pravidelný pohyb je dalším z výrazných pozitivních faktorů. Způsobuje řadu pozitivních změn, které se projeví na celkovém zlepšení zdravotního stavu těla i fungování mozku a nervového systému. Působí protizánětlivě a pomáhá zmírnit stres, který může být spouštěčem migrény. Ideální prevencí migrény je pravidelná vytrvalostní aktivita mírné až střední intenzity (svižná chůze, plavání, cyklistka, jóga a u osob s dobrou kondicí i běh).

Na druhou stranu ale platí, že i fyzická aktivita může být spouštěčem migrény. Problematické je zde zejména cvičení vysoké intenzity, tj. s výrazným nárůstem tepové frekvence, zvláště, pokud ho zahájíme bez předchozího důkladného rozcvičení. Záchvat migrény může ale přijít i v okamžiku, kdy pohyb zahájíme s příliš nízkou hladinou krevního cukru (ráno nalačno) anebo při něm a po něm nedostatečně doplňujeme tekutiny.

Užitečné doplňky stravy

Pojďme se tedy podívat spíše na to, jak nám při zvládání migrény mohou pomoci látky přírodního původu.

• Šišák bajkalský
  Tato bylina je známá svými pozitivními účinky na nervový systém, velice účinně například zmírňuje úzkosti. Její zklidňující efekt na nervovou soustavu ale může být velmi užitečný i při migréně – k tomuto účelu je ostatně využívána i v rámci tradiční čínské medicíny.
• Omega-3
  S trochou nadsázky lze říci, že jakmile se nějaký zdravotní problém dotýká mozku, tak s užíváním těchto nenasycených mastných kyselin člověk neudělá chybu. A platí to i při migréně. Hlavní roli zde hraje jejich protizánětlivé působení, konkrétně schopnost potlačit produkci zánětlivých bílkovin v oblasti nervových zakončení. Omega-3 je přitom při migréně vhodné užívat dlouhodobě.
• Rozmarýn
  Tato bylinka se vyznačuje silným protizánětlivým efektem a schopností zmírnit bolest, která efektivně funguje i v případě migrény. Rozmarýn je možné užívat ve formě extraktu či čaje, v případě akutního záchvatu je možné využít i aromaterapii.
• Vitamin D3
  Osoby trpící migrénou mají ve většině případů nízkou hladinu tohoto vitaminu. Jeho doplňování zároveň pomohlo u pacientů snížit četnost migrenózních záchvatů.
• Hořčík
  Při záchvatu migrény dochází k akutnímu poklesu hladiny hořčíku v těle. Tento minerál se proto vyplatí užívat nejen dlouhodobě, ale jeho vyšší dávka může ulevit i při vlastním migrenózním záchvatu.

Problematické může být naopak užívání doplňků stravy s obsahem kurkuminu. Ten sice může být z dlouhodobého pohledu při migréně prospěšný díky svému protizánětlivému působení, zároveň ale po požití v těle výrazně zvyšuje produkci oxidu dusnatého (až o 40 %). Oxid dusnatý totiž výrazně rozšiřuje cévy a zvyšuje prokrvení, což je skvělá zpráva třeba pro osoby se srdečně cévními problémy a sportovce (zlepšení krevního zásobení svalů vede ke zvýšení výkonnosti). V případě migrény se ale může právě zvýšené prokrvení stát spouštěčem záchvatu. Více tento efekt působí na osoby s nízkým krevním tlakem. Problematické může být i užívání resveratrolu.