Lymfom lymfatických uzlin

Lymfom je společný název pro více než 90 souvisejících nádorových onemocnění. Lymfom je typ rakoviny krve, který začíná v buňkách nazývaných lymfocyty. Lymfocyty jsou buňky mízních uzlin našeho imunitního systému, které bojují s infekcí. Lymfom je název skupiny nádorových onemocnění lymfatického systému ...

Lymfom - Co je to?

Lymfomy jsou zhoubné/maligní nádory mízních (lymfatických) uzlin a lymfatické tkáně v okolí sleziny, jater, střev a velkých krevních cév, dále kostní dřeň a brzlík/thymus.
Lymfocyty jsou jedním typem bílých krvinek, které hrají hlavní roli v obranných (imunitních) schopnostech našeho těla. Tvoří protilátky při různých onemocněních a některé z nich jsou schopné i likvidovat škodlivé látky a organismy, které se do našeho těla dostanou.
Všechny lymfocyty v lidském těle tvoří spolu s mízními uzlinami a ostrůvky lymfocytů prakticky ve všech orgánech lymfatickou tkáň ...

Lymfomy lze rozdělit do tří skupin:

• Hodgkinův lymfom (cHL)
  Objevuje se mezi 15 až 30 rokem, ale i po 50 roku věku (vysoká úspěšnost léčby). Postihuje fymfatický systém, což je součástí imunitního systému těla. Charakteristickým rysem Hodgkinova lymfomu je přítomnost tzv. Reedových-Sternbergových buněk, které se nacházejí při mikroskopickém vyšetření postižené tkáně. Toto onemocnění je relativně vzácné, ale díky moderní léčbě je velmi dobře léčitelný, zejména pokud je diagnostikován včas. Přesná příčina nená zcela známá, ale některé faktory mohou zvyšovat riziko (infekce EBV - Epstein-Barrové vir způsobující mononukleózu, je spojen s vyšším rizikem). 
• nonHodgkinské nádory lymfatické tkáně (NLPHL)
  Objevuje se mezi 20 až 40 rokem. Vzácnější typ, který se vyvíjí pomaleji. 
• Burkittův lymfom
  Agresivní forma nonHodgkinského lymfomu. Objevuje se v souvislosti s onemocněním EB virem /EpsteinBarrové (tumor v obličeji)

Hodgkinova choroba  - Příznaky

Hodgkinova choroba začíná v jedné lymfatické uzlině a postupně se "tiše" šíří do okolí, čili více lymfatických uzlin. Nejvíce nápadné jsou uzliny na krku, ale zvětšit se mohou i v podpažích i tříslech.

Hlavním příznakem je:

• Dlouhotrvající zvětšení mízních - lymfatických uzlin, obvykle na krku, v podpaží nebo v tříslech (jsou nebolestivé a tuhé)
• Únava, malátnost, slabost 
• Zvýšená teplota bez známé infekce
• Kašel, dušnost nebo bolest na hrudi (při postižení lymfatických uzlin v hrudníku) 
• Večerní horečka nebo pocení po delší dobu
• Střídání dnů bez/se zvýšenou teplotou (připomíná běžné onemocnění)
• Svědění kůže (pruritus) 
• Hubnutí - neúmyslný úbytek hmotnosti (více než 10 % za 6 měsíců)

Jak lymfomy vznikají?

Každá rakovina je získané (až po narození) genetické onemocnění, kde musí dojít k poruše genů v rakovinných buňkách. Než se ze zdravé buňky stane buňka rakovinná, musí se nahromadit více než jedna genetická porucha. Teprve po několika mutacích může nádorová buňka získat výhodu rychlého růstu. Taková buňka se pomaleji či rychleji, ale vždy nekontrolovaně množí.

Většina rizikových faktorů je tedy v našich podmínkách nesmírně vzácná (onemocnění AIDS, stav po transplantaci) nebo naopak natolik častá, že se jim velká část lidí nevyhne (onemocnění EBV-virem). Přitom většina lidí ohrožených některým z rizikových faktorů lymfom nikdy nedostane. Vznik lymfomů není způsoben životním stylem ani stravovacími návyky. Podíl dědičnosti na vzniku lymfomů je u většiny lidí zanedbatelný či nulový.

Při vzniku lymfomů hrají svou roli i poruchy imunity, ovšem musí jít o poruchy výrazné, dlouhodobé užívání léků na snížení imunity u pacientů po transplantaci ledvin, srdce a plic, jater nebo kostní dřeně. Náchylnost k častým chřipkám či nachlazení rozhodně nehraje při vzniku lymfomů žádnou roli. U malého množství pacientů může hrát při vzniku lymfomů úlohu infekce (EBV virem, bakterií Helicobacter pylori ...). Helicobacter pylori je žaludeční bakterie, která u většiny lidí, která se jí nakazí, způsobuje chronický zánět žaludku nebo žaludeční vředy a jen vzácně lymfom. Rovněž lidé, kteří dlouhodobě pracují s umělými hnojivy, pesticidy nebo chemickými rozpouštědly, podléhají zvýšenému riziku vzniku lymfomů.

Lymfomy stejně jako ostatní nádory v průběhu lidského života vznikají na základě genetických změn v původně normálních buňkách. U většiny pacientů s lymfomy se příčina onemocnění nedá zjistit ...

Léčba Hodgkinova lymfomu

Léčba závisí na stadiu onemocnění (I.-IV. stádium) a celkovém zdravotním stavu pacienta. Hlavní léčba většiny pacientů je chemoterapií a nejčastějším režimem ABVD (Adriamycin, bleomycin, vinblastin, dakarbazin). U pokročilých stádií s intenzivnějšími režimy. Používá se i radioterapie u lokalizovaných stádií, nebo po chemoterapii k odstranění zbytkového nádoru. Využívá se i imunoterapie nebo transplantace kmenových buněk.

Pokud chcete vědět více o doprovodné terapii přírodní cestou ZDE ...

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...