Oči jsou prodloužením mozku

Oční sítnice je totiž svou strukturou velmi podobná mozkové tkáni ...

Proto také platí, že zhoršení zraku jde často ruku v ruce s poklesem kognitivních schopností, a naopak – to, co dělá dobře očím, obvykle také prospívá mozku.

Zpomalte stárnutí a zlepšete zrak 

Pokud se zaměříme na oční choroby, které se objevují v dospělém věku (šedý i zelený zákal, makulární degenerace, ale i třeba stařecká dalekozrakost), tak většina z nich úzce souvisí s procesem stárnutí. 

 Souvislost byla prokázána dokonce i mezi zrakovými obtížemi a Alzheimerovou chorobou. Výzkumy například opakovaně potvrdily, že u osob trpících tímto typem demence dochází k snížení tloušťky nervových buněk v sítnici, která je způsobena degenerativním procesy napadajícím tyto buňky a také jejich axony (výběžky, jež tvoří zrakový nerv). Zvláště velká podobnost se přitom objevuje mezi změnami doprovázející zelený zákal i makulární degeneraci.

Potíže s viděním se navíc běžně vyskytují u řady onemocnění mozku a nervové soustavy, ať už je to Alzheimerova a Parkinsonova choroba nebo roztroušená skleróza.

Souvislosti jsou přitom natolik výrazné, že se možná v budoucnu dočkáme vzniku diagnostických metod onemocnění mozku pomocí očních vyšetření. Mohlo by se to týkat například časné diagnostiky Alzheimerovy choroby, ale podle změn na sítnici je dokonce možné odhadovat riziko mozkové mrtvice!

Jak oči stárnou?

Změn v oblasti očí, které nějak souvisí s procesy stárnutí, je celá řada. Některé jsou dokonce patrné na první pohled – například „zapadnutí“ očí způsobené úbytkem tukové vrstvy nebo pokles očních víček. Pro naši schopnost vidět jsou ale důležitější změny skryté.

Ve spojivkách například dochází k atrofii tkáně slzných žláz a zároveň proliferaci (tj. rychlému množení buněk) pojivové tkáně, což vede ke zhoršené produkci slz. Důsledkem je nejen pocit suchosti a pálení, ale i poškození, které vede ke zhoršené zrakové ostrosti. Objevují se také změny v bělimě (ochranná vrstva obalující celou oční kouli), stejně jako degenerativní změny rohovky, které mohou vést k astigmatismu. Zmenšuje se i zornice a klesá reaktivita duhovky.
Výrazné jsou změny v oblasti čočky. Klesá její elasticita, což komplikuje zaostření. Dochází také k narušení struktury specifických bílkovin, tzv. krystalinů, které jsou stěžejní pro průhlednost čočky, a ke změnám ve složení lipidů tvořících membrány buněk čočky. Tyto procesy mohou vyústit například v šedý zákal.

Rozsáhlé jsou také změny na sítnici, kde dochází zejména k narušování struktury i funkce v ní obsažených nervových buněk. Zhušťuje se také membrána, přes kterou sítnice transportuje odpadní látky, a vznikají na ní usazeniny, což může vést ke vzniku makulární degenerace. Ve zrakovém nervu nejen ubývá axonů, ale také se množí pojivová tkáň, která komplikuje jejich krevní zásobení. Zhoršuje se i cévní zásobení očních tkání vlivem aterosklerózy. Důsledkem je nedostatek kyslíku a živin, který dále urychluje negativních procesy uvnitř oka.

V důsledku všech těchto změn se proto s věkem zhoršuje zraková ostrost, ale i vnímání kontrastů, zužuje se zorné pole, zhoršuje se barevné vidění, ale i schopnost očí přizpůsobit se šeru, či naopak ostrému světlu.

Mozek a stárnutí

S věkem výrazně přibývá i strukturních změn v mozku, které se přitom velmi podobají především změnám v oblasti oční sítnice a zrakového nervu. Dochází k úbytku mozkových buněk i jejich axonů a snižuje se množství synapsí (tj. spojení mezi neurony). V případě některých typů demence také na neuronech vznikají plaky, které omezují jejich funkci – výrazné jsou např. beta-amyloidní plaky v případě Alzheimerovy choroby.

Podobně jako v případě očí, i v mozku se změny dotýkají rovněž cévního systému. Ubývá drobných kapilár, které zásobují mozek krví, ty stávající jsou postiženy aterosklerózou a také se zhoršuje stav tzv. hematoencefalické bariéry. Tímto termínem se označuje systém, který chrání mozek před poškozením tím, že zamezuje průchodu řady látek z krve do mozkové tkáně. Vlivem stárnutí však dochází ke změnám, které komplikují i průchod látek, které by přes tuto bariéru naopak procházet měly.
V neposlední řadě se i snižuje tvorba neurotransmiterů, což jsou látky zajišťující přenos signálu meze jednotlivými nervovými buňkami. Výrazné změny v produkci neurotransmiterů jsou přitom typické pro některé nemoci – například pro Alzheimerovu chorobu (zde je typický nedostatek acetylcholinu) či depresi.

Co se děje uvnitř buněk

To, co jsme zmínili výše, jsou vnější projevy stárnutí. Jejich podstatou je ale to, co se děje uvnitř našich buněk, přičemž platí, že příčiny a projevy stárnutí jsou přitom obdobné u všech buněk a tkání těla.

Epigenetické příčiny stárnutí

S věkem přibývá v DNA našich buněk negativních epigenetických změn, které mění aktivitu řady důležitých genů. Zejména jde o změny v úrovni metylace – v oblasti některých genů dochází k metylaci nadměrné (hypermetylaci), která geny vypíná, zatímco jinde metylových skupin v promotorech genů se naopak míra metylace snižuje (hypometylace).

Zároveň vlivem stárnutí dochází ke změnám v oblasti chromatinu, což je komplex DNA a bílkovin (tzv. histonů) v jádrech buněk. S postupujícím věkem celkově chromatinu ubývá a dochází rovněž ke změnám v modifikaci histonů (zejména v míře jejich acetylace), které rovněž ovlivňují aktivitu genů v DNA.

Důležité přitom je, že výrazné epigenetické změny se s postupujícím věkem odehrávají jak uvnitř očí, tak i mozku. A platí přitom, že většina onemocnění postihující tyto orgány má výrazné epigenetické pozadí, ať už jde například o šedý a zelený zákal, makulární degeneraci, diabetickou retinopatii, Alzheimerovu a Parkinsonovu chorobu, depresi, úzkost, schizofrenii a mnohé další.

Přímá linka střeva – mozek

Zajímavým, a zatím poměrně přehlíženým aspektem ovlivňujícím stav našich očí i mozku, je střevní mikrobiom (soubor mikroorganismů obývajících naše střeva).
Rovnováha v této oblasti totiž ovlivňuje nejen trávení potravy, ale hraje důležitou roli při vzniku zánětlivých procesů, které následně způsobují celou řadu závažných zdravotních problémů celého těla. Právě zánětlivé procesy se spolupodílejí na vzniku řady očních nemocí (makulární degenerace), stejně jako na spoustě chorob souvisejících s naším mozkem (na Alzheimerově a Parkinsonově chorobě, depresi, autismu ...

Bakterie uvnitř našich střev ovšem zároveň produkují látky, které pronikají do krevního oběhu, a mohou tak ovlivňovat tkáně a orgány celého těla.

Co můžeme pro mozek a oči udělat?

Základem péče o oči a mozek je snaha dostat pod kontrolu faktory, které negativně ovlivňují procesy a střevní mikrobiom. V zásadě vliv mají všechny faktory našeho životního stylu.

Vyzdvihnout bych tady chtěla především jednu stránku výživy, a tou je konzumace sacharidů. Naše strava jich totiž ve většině případů obsahuje výrazný nadbytek, a tento faktor zvyšuje intenzitu zánětlivých procesů v těle a riziko řady onemocnění. Právě oči i mozek přitom nadbytek cukrů ovlivňuje opravdu hodně, protože pro nervové buňky je zvláště zničující inzulinová rezistence, kvůli které neurony trpí nedostatkem energie, a k níž kromě přejídání se cukry přispívá i nedostatek pohybu. 

Nezbytná je naopak dostatečná konzumace antioxidantů, které chrání před poškozením nervové buňky v mozku a očích a jsou důležité také pro ochranu proteinů v oční čočce. Důležité jsou i vitaminy C a E a karotenoidy, stejně jako dostatečný příjem nenasycených mastných kyselin.

Zcela zásadní je také pravidelný pohyb, zejména ten aerobního charakteru (klidně stačí i pravidelné, svižné procházky). Právě fyzická aktivita totiž prokazatelně souvisí s kognitivními schopnostmi, snižuje riziko řady onemocnění mozku a pozitivně ovlivňuje i zdraví očí.

Zároveň je třeba pečovat o střevní mikrobiom, kterému škodí například vysokotučná strava, a prospívá mu naopak konzumace probiotik a probiotik. V pořádku je nutné udržovat i cévní systém, protože jen tak budou mít buňky očí a mozku dostatek kyslíku a živin.

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...

Informace uvedené na těchto webových stránkách jsou poskytovány pouze pro informační účely a nejsou určeny k nahrazení léčení od kvalifikovaného lékaře. Pro informace o zdravotním stavu se poraďte s Vašim lékařem ...

Tato internetová stránka je koncipována pouze pro výukový vzdělávací program našich kurzů.