Latinský název: Vitis vinifera
Lidové názvy: Hroznové víno, Resveratrol
Čeleď: révovité (Vitaceae)
Sbíraná část: plod, extrakt ze semen
Přispívá:
Nejdůkladněji je Resveratrol popsán z hlediska svého silného antioxidačního
působení. Ovlivňuje jev jménem acetylace histonů. Histony jsou proteiny, které vytvářejí komplexy s DNA
a jsou důležité pro její správné prostorové uspořádání. Regulací acetylace histonů resveratrol ovlivňuje
proces jménem transkripce genů, při kterém jsou syntetizovány bílkoviny. Neovlivňuje tedy přímo naši genetickou
informaci, ale spolurozhoduje o tom, která její část se nakonec projeví.
Schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU
Réva vinná (Vitis vinifera, extrakt ze semen)
-
Imunitní systém - antioxidant
-
Antioxidant
-
Normální činnost kardiovaskulárního systému - krevní tlak
-
Normální stav pokožky - antioxidant
Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...
Na základě nařízení EU č. 432/2012 nesmíme u produktů uvádět žádná zdravotní tvrzení, která by odkazovala
na jejich léčivé účinky či mohla jen vzbudit dojem zdravotního nebo léčebného účinku bylin, vitálních
hub. Ony bylinky a houby se používají stovky let a pomohly miliónům lidí. Nesmíme již uvádět ani
vědecké výzkumy s prokázanými účinky bylin, hub, pokud se nejedná o farmaceutickou firmou registrovaný
lék. Původní informativní texty jsme tedy přizpůsobili platné legislativě. U produktů mnoho informací
nenajdete, neboť nesmíme ani uvádět či propojovat pro více informací dostupné zdroje ...
Lidová medicína
Kardiovaskulární zdraví
Resveratrol díky svým antioxidačním účinkům ovlivňuje metabolismus tuků, potlačuje oxidaci lipoproteinů
s nízkou hustotou (LDL cholesterolu) i shlukování krevních destiček. Účinný efekt proti chorobám
srdce a cév byl prokázán také u kuřáků, kteří jsou jimi ohroženi výrazně více než nekouřící populace.
Vliv na střevní mikrobiom
Resveratrol přispívá k normalizaci zdraví střevního mikrobiomu. Právě vliv na střevní mikrobiom
přitom může být kromě epigenetického působní další ze stěžejních cest, kterou resveratrol ovlivňuje naše
zdraví. Právě narušená rovnováha mikroorganismů žijících v našich střevech totiž může výrazně přispět
ke vzniku řady potíží.
Sportovní výkonnost
Resveratol potlačuje tvorbu aromatázy, čímž snižuje míru přeměny testosteronu na estrogen, a pomáhá tak
udržet jeho dostatečnou hladinu u krvi.
Mentální výkonnost
Resveratrol zlepšuje kontrolu hladiny glukózy v hipokampu, zlepšuje takzvanou funkční konektivitu v této
oblasti a má výrazný pozitivní vliv na paměť.
Menopauza
Resveratrol patří mezi fytoestrogeny, váže se tedy na stejné receptory jako estrogen, a je ho tedy schopen
alespoň částečně nahradit v okamžiku, kdy vaječníky přestanou tento hormon produkovat. Díky tomu je schopen
zmírnit nežádoucí projevy menopauzy, které jsou způsobeny právě nedostatkem estrogenu.
Výrazný ochranný efekt byl prokázán například u osteoporóz, kde podávání resveratrolu zlepšuje hustotu
kostí, jejich mineralizaci i mechanickou odolnost. Důvodem je pravděpodobně jeho pozitivní vliv na produkci
sirtuinu SIRT-1 a nukleárního faktoru NF-kB. U žen v menopauze a po ní může navíc resveratrol pomoci efektivně
zvládnout tendenci k přibírání na váze. Tím, že vyrovnává propad produkce estrogenu, totiž zároveň brání
snížení citlivosti na leptin. Tento hormon produkovaný tukovou tkání totiž navozuje v mozku pocit sytosti,
a snížení jeho produkce tak může vést k přejídání.
Botanický popis
Réva vinná (Resveratrol, Vitis vinifera) se poprvé dostal do centra pozornosti
díky jevu známého jako francouzský paradox, Jeho antioxidačními schopnostmi začali vědci vysvětlovat,
proč Francouzi trpí ve srovnání s jinými národy méně často chorobami srdce a cév, ačkoliv je jejich jídelníček
bohatý na živočišné tuky. V posledních letech se ale ukazuje, že se tato látka vyznačuje i silným epigenetickým
působením, takže při pravidelné konzumaci dokáže ovlivnit, které z našich genů se projeví a které nikoliv.
Resveratrol je z chemického hlediska derivát stilbenu, který patří mezi polyfenoly. Vyskytuje se v širokém
spektru ovoce a zeleniny, přičemž nejznámějším zdrojem jsou slupky a jadérka modré révy vinné, odkud se
dostává i do červeného vína. Hojně se ale vyskytuje i například v arašídech, černém rybízu, borůvkách
či moruších.
Historie
Jev jménem francouzský paradox poprvé odborně popsal Irský lékař Samuel Black již v roce 1819. Právě on
poprvé vyslovil myšlenku, že příčinou nízkého výskytu kardiovaskulárních chorob ve francouzské populaci
může být pravidelná konzumace červeného vína. Postupem času se k tomuto názoru přiklánělo stále více vědců.
Resveratrol byl poprvé izolován až v roce 1940. Předmětem intenzivního vědeckého zkoumání se stal až v
90. letech 20. století.