Dokáží plísňové jedy zabít?

Aflatoxiny jsou v přírodě běžná skupina mykotoxinů. Jsou to jedovaté látky produkované některými houbami a plísněmi. Aflatoxiny patří mezi mykotoxiny a mají silné toxické, karcinogenní, mutagenní a imunotoxické účinky na člověka i zvířata.

Co jsou aflatoxiny?

V přírodě se vyskytuje běžná skupina mykotoxinů produkovaných plísní z rodu Aspergillus flavus a Aspergillus parasiticus. Aflatoxiny jsou jedovaté látky, patří mezi karcinogeny. Tyto plísně se často vyskytují v teplých a vlhkých podmínkách, kde komtaminují potraviny a krmiva, zejména obiloviny, ořechy a semena.

Hlavní typy aflatoxinů:

• Aflatoxin B1 (AFB1)
  Je nejnebezpečnější a nejtoxičtější, silný karcinogen, zejména pro játra.
• Aflatoxin B2 (AFB2)
  Méně toxický než aflatoxin B1, ale stále nebezpečný.
• Aflatoxin G1 (AFG1)
  Jsou podobné účinky aflatoxinu B1, ale méně toxický.
• Aflatoxin M1 (AFM1)
  Metabolit AFB1, který se vylučuje do mléka kontaminovaných zvířat.

Kde se aflatoxiny vyskytují?

Aflatoxiny se objevují v potravinách a krmivech, které byly vystaveny plísním během skladování nebo výroby. V našich podmínkách jsou tak nejčastějším zdrojem aflatoxinů právě plodiny dovážené z dalekých oblastí. Aflatoxiny patří mezi látky vysoce toxické, poškozovat mohou především játra a imunitní systém. Ve velkých dávkách jsou aflatoxiny schopny způsobit akutní otravu, která může vést až k smrti.
Nejvyšší koncentrace aflatoxinů byly naměřeny v arašídech, kukuřici, obilí, pšenice, rýže, pistáciích, para ořeších, lískové ořechy a mandle.
Významné koncentrace mohou být i v pekanových a vlašských ořechách, rozinkách, fících, slunečnicová semínka, sezamová semínka, nebo různých druzích koření (chilli, paprika, černý pepř). Určité množství aflatoxinů se může vyskytnout také v potravinách živočišného původu, jako jsou maso, mléko, sýry (kvůli přítomnosti AFM1) nebo vejce. A také v případě, pokud jsou hospodářská zvířata krmena kontaminovaným krmivem. Aflatoxiny mají dlouhodobé účinky.
Existuje mnoho důkazů, že aflatoxiny vyvolávají hlavně zhoubné nádory jater, tzv. hepatocelulární karcinomy ...

Účinky aflatoxinů

1. Akutní otrava (aflatoxikóza)
   Při konzumaci vysokých dávek aflatoxinů může dojít k vážné otravě. Dochází k poškození jater (akutní hepatitida), bolesti břicha, zvracení, průjem a horečka.
2. Chronická expozice
   Při dlouhodobém vystavení nízkým dávkám aflatoxinů je spojeno s rakovinou jater (AFB1), imunosupresí, kde se sníží odolnost proti infekcím. U dětí může dojít k poruchám růstu a poškozením nervového systému. Toxiny mohou ovlivnit vývoj plodu nebo způsobit růstové poruchy dětí.

Jak se vyhnout mykotoxinům?

Mykotoxinů se nezbavíte ani tepelnou úpravou, neboť jsou stabilní vůči teplotám, ale určité procesy (pražení) mohou jejich koncentraci snížit. Spóry plísní se vyskytují v ovzduší, a proto chléb nebo další potraviny vyjímejte z obalu jen na dobu nezbytně nutnou. Potraviny tedy uchovávejte v suchých a chladných podmínkách, aby se zamezilo růstu plísní. Vyřaďte potraviny, které vykazují známky plísně nebo zatuchlého zápachu. V kuchyni dbejte na dostatečné větrání a pravidelné odstraňování kuchyňských odpadků. Nezapomeňte na pravidelné čištění chladničky, spíže a vybavení kuchyně.
Nekupujte potraviny poškozené, plesnivé, nahnilé. Vždy se ujistěte, jaká je země původu, jaké mají  limity pro obsah aflatoxinů (či nemají vyjímku k levnému dovozu do ČR) a jak dlouhá je případně expirace příslušné potraviny.

Neskladujte potraviny zbytečně dlouho!

Aflatoxiny představují vážné riziko, zejména v zemích s teplým a vlhkým klimatem. Prevence kontaminace a kontrola potravinového řetězce jsou klíčové pro minimalizaci jejich přítomnosti. V domácích podmínkách je důležité dbát na správné skladování potravin a jejich pečlivou kontrolu před konzumací.

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...