Jsou bakterie jenom škodlivé?

Žijí s námi v trávící soustavě i na pokožce. Je mnoho patogenních (škodlivých) bakterií, které způsobují infekce ...

 Škodí nám bakterie?

Bakterie (eubakterie) jsou jednobuněčné prokaryotické organismy, které mohou být prospěšné (v trávícím traktu) nebo škodlivé  způsobující infekce. Mívají kokovitý i tyčinkovitý tvar o velikosti několika milimetrů. Bakterie jsou nejrozšířenější skupinou organismu na světě. Mají velký význam v oběhu živin a to i lidských. Žijí s námi v trávící soustavě i na pokožce. Je mnoho patogenních (škodlivých) bakterií, které způsobují infekce. Naopak člověk využívá jejich účinků na to jak v rozkládání potravy (i fekální bakterie), v potravinářství, ale i chemickém průmyslu.

Bakterie však mají různé požadavky na prostředí v němž žijí (teplota, kyselost, množství kyslíku). Z potravinářství jsou nám blízké acidofilní bakterie, žijící v kyselém prostředí (kefír) a dále významným je prostředníkem ve vztahu ke kyslíku mikroaerofilní (Lactobacillus). V medicíně má velký význam ke správnému stanovení průvodce dané bakteriální infekce a tím je i podmíněná následná léčba. Člověk má sám na/ v sobě různé druhy bakterií, bez kterých by se neobešel (žijí s námi v symbióze).

Bakterie a antibiotika

Antibiotika (ATB) jsou léky, které se používají k boji proti bakteriálním infekcím. Fungují buď tak, že bakterie zabijí (baktericidní antibiotika) nebo zpomalují jejich růst a množení (bakteriostatická antibiotika). Antibiotika cílí na specifické struktury nebo procesy v bakteriích, které nejsou přítomné u lidských buněk, což minimalizuje jejich toxický účinek na tělo.

Mezi hlavni mechanismy patří:

1. Inhibice syntézy buněčné stěny - Peniciliny a cefalosporiny narušují tvorbu buněčné stěny bakterie, což vede k jejímu rozpadu.
2. Poškození buněčné membrány - Antibiotika jako polymyxiny narušují membránu bakterie, což způsobí její smrt.
3. Inhibice syntézy proteinů -Trtracykliny, makrolidy a aminoglykosidy blokují bakteriální ribozomy, což brání výrobě proteinů nezbytných pro přežití bakterií.
4. Inhibice syntézy DNA nebo RNA - Chinolony (ciprofloxacin) narušují enzymy, které bakterie potřebují k replikace (doplnění) své DNA.
5. Blokování metabolických drah - Sulfonamidy inhibují enzymy zapojené do syntézy kyseliny listové, která je nezbytná pro růst bakterií.

Typy bakterií a antibiotika

• Gram-pozitivní bakterie
  Mají silnou buněčnou stěnu z peptidoglykanu, která zadržuje barvivo při Gramově barvení (Staphylococsus aureus, Streptococcus pneumoniae).
  Použití antibiotik: Peniciliny, makrolidy, vankomycin.
  
• Gram-negativní bakterie
  Mají tenkou buněčnou stěnu a vnější membránu, která je chrání před některými antibiotiky (Escherichia coli, Pseudomonas aeruginosa).
  Použití antibiotik: Aminoglykosidy, fluorochinolony, cefalosporiny třetí generace.
  
• Anaerobní bakterie
  Nepotřebují kyslík k přežití (Clostridium difficile).
  Použití antibiotik: Metronidazol, klindamycin.

Rezistence na antibiotika

V současné době se využívá přemíra antibiotických léčiv na potlačení patogenů, ale bohužel s tím i souvisí antibiotická rezistence (odolnost organismů vůči antibiotikům). Antibiotická rezistence nasává tedy, když bakterie ztratí citlivost na antibiotika, což znamená, že lék je proti nim neúčinný. Toto je jeden z vedlejších efektů chybného užívání ATB (antibiotik). Rezistence může být způsobena genetickými mutacemi, kdy bakterie mění cílové struktury antibiotika nebo produkují enzymy, které antibiotikum rozkládají (beta-laktamázy). Přirozenou výměnou genetického materiálu, kdy bakterie si mezi sebou předávají rezistentní geny. Nadměrným užíváním antibiotik, kdy lékaři předepisují zbytečně antibiotika při virových infekcích., nebo nedodržení předepsaného dávkování nebo nedokončení léčby. Antibiotika se zneužívají i v zemědělství (pro podporu růstu zvířat).
Některé bakterie jsou přirozeně odolné vůči určitým antibiotikům, protože nemají struktury nebo procesy, na které antibiotikum působí. Důsledkem antibiotické rezistence je dlohodobější hospitalizace a vyšší náklady na zdravotní péči. Při těžkých infekcích jsou pouze omezené možnosti léčby (MRSA-Methicilin-rezistentní Stapkylococcus aureus), (VRE-Vankomycin-rezistentní enterokoky), (ESBL bakterie produkující širokospektré beta-laktamázy), (Karbapenem-rezistentní Enterobacteriaceae (CRE).

Jak předcházet antibiotické rezistenci

Je nutné přistupovat k antibiotické léčbě zodpovědně, používat antibiotika pouze při bakteriálních infekcích, potvrzených laboratorními hodnotami. Dodržovat doporučené dávkování a délku léčby. Nezapomenout na hygienická opatření (mytí rukou, dezinfekce).

Proto využívejme, pokud nám to zdravotní stav dovolí, nejprve přírodní cestu ke svému uzdravení  ZDE ... 

Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...