Latinský název: Silybum marianum
Čínský název: Shui Fei Ji
Lidové názvy: Ostropestřec, bodlák, silymarin, silymarine
Čeleď: hvězdnicovité (Asteraceae)
Sbíraná část: plod
Přispívá:
Jeden ze způsobů užívání ostropestřce mariánského je vaření čaje z roztlučených plodů rostliny. Roztlučení
plodu zaručuje dostatečné vyluhování obsahových látek a zalití plodů se doporučuje za studena, jelikož
horkem dochází k rozpadu účinných látek.
Schválená zdravotní tvrzení dle platných nařízení EU
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum)
-
Normální trávení a funkce jater, pročištění
-
Antioxidant
-
Normální hladina cukru v krvi
-
Normální činnost srdce
-
Přirozená obranyschopnost - odolnost
Navíc mají obsahové látky snižovat periferní plasmatické koncentrace cukru, přispívat k normální činnosti
srdce u některých patologických stavů a obecně by měly podporovat funkci a stav kardiovaskulárního systému.
Trávicí trakt by měl být těmito látkami očišťován a zdá se, že mají obsahové látky ostropestřce mírný
laxativní účinek
-
Jaterní obtíže
Schopnost přispívat k normální činnosti jater
-
Čištění těla a podpora trávení
Obsahové látky semen ostropestřce k podpoře trávení, očistné funkci jater (přírodní detox),
k pročištění trávicího traktu.
Veškeré další informace a klinické studie byly odstraněny na základě Nařízení EU ...
Na základě nařízení EU č. 432/2012 nesmíme u produktů uvádět žádná zdravotní tvrzení, která by odkazovala
na jejich léčivé účinky či mohla jen vzbudit dojem zdravotního nebo léčebného účinku bylin, vitálních
hub. Ony bylinky a houby se používají stovky let a pomohly miliónům lidí. Nesmíme již uvádět ani
vědecké výzkumy s prokázanými účinky bylin, hub, pokud se nejedná o farmaceutickou firmou registrovaný
lék. Původní informativní texty jsme tedy přizpůsobili platné legislativě. U produktů mnoho informací
nenajdete, neboť nesmíme ani uvádět či propojovat pro více informací dostupné zdroje ...
Botanický popis
Obyčejný bodlák s neobyčejnými vlastnostmi. Ostropestřec mariánský je jednoletá
nebo dvouletá bylina s kůlovým kořenem, chudě větvenou lodyhou, dosahující až 2 metrů výšky. Šířka na
bázi rostliny může dosahovat 160 centimetrů. Lodyha ostropestřce je zaobleně hranatá a s bílou dření.
Listy jsou v přízemní růžici až 40 cm dlouhé, pak jsou listy přisedlé, výše postavené jsou poloobjímavé,
obvejčité, tvarem jsou kopinaté, poskládány jsou peřenolaločnatě s drobně ostnitými okraji. Úbory jsou
jednotlivé, velké 3-7 cm, zákrov se skládá z nepravidelně ostnitých listenů. Květy jsou červenofialové,
asi 4 cm dlouhé, s bílou korunní trubkou a objevují se od června do srpna na severní polokouli a od prosince
do února na jižní polokouli. Plodem je několik milimetrů dlouhá, zploštělá, lesklá nažka s opadavým chmýrem.
Pokud je ostropestřec jednoletka, na jaře vypučí trsem bodlinatých listů s bílými žilkami. Poté se zhruba
koncem června objevují na lodyhách purpurově červená květenství, z nichž se koncem léta vyvíjejí plody.
Plod se následně sklízí.
Původ a rozšíření
Ostropestřec mariánských pravděpodobně pochází z oblasti Středomoří, Malé Asie a Kanárských ostrovů. Jahn
a Schoenfelder stanovují domovinu rostliny na horské oblasti Kréty a Řecka. Z jiného zdroje pochází teorie,
že ostropestřec mariánský má domovinu na pobřeží jihovýchodní Anglie. Rostlina se dnes vyskytuje daleko
od jeho obou potencionálních domovů, od Severní Ameriky, přes Austrálii a Nový Zéland, kde je rostlina
považována za invazivní plevel, až po Írán a střední Asii. Do střední Evropy se tak rostlina zřejmě rozšířila
sekundárně a zdomácněla zde. Pro farmaceutický průmysl se dnes rostlina pěstuje v Rakousku, Německu, Maďarsku,
Polsku, Číně, Argentině, ale také v České republice.
Obsahové látky
Nejvýznamnější a biologicky nejúčinnější obsahovou látkou ostropestřce mariánského je silymarin,
který je v semenech rostliny obsažen ze 4-6%. Pro lepší představu, silymarin vlastně není jedna chemická
látka, ale jedná se o celkem komplexní směs polyfenolických molekul včetně sedmi chemicky příbuzných flavolignanů
(konkrétně se jedná o silydianin, isosilybin A a B, silybin A a B, silychristin a isosilychristin) a jednoho
flavonoidu (taxifolin). Někdy se v literatuře můžeme setkat se silibininem, což je částečně čištěná frakce
silymarinu obsahující směs dvou diastereoisomerů, silybinu A a silybinu B, ve vyváženém poměru 1:1. Nažky
obsahují až 35% s vysokým podílem nenasycených mastných kyselin (linolová, olejová, linoleová a arachidonová)
a nízkým podílem nasycených mastných kyselin (stearová, palmitová, kapronová). Další obsahové látky jsou
silice, slizotvorné látky a bílkoviny.
Tradiční dávkování
Jednou z forem léčby je konzumace drcených semen, plodu. Přímou konzumací semen se totiž efektivně vstřebávají
účinné látky. Nejvhodnější jsou nadrcená semena, která nepřišla do kontaktu s kovy a nebyla vystavena
vyšším teplotám než 80 °C. Takto se semena ostropestřce podávají v množství 3-4 gramů 3-4x denně nalačno,
tedy zhruba 2 hodiny po jídle nebo 30 minut před jídlem. Ve formě čaje se používá dostatečné množství
semen (kolem 4 gramů) a může se zalévat vodou s teplotou asi 80 °C. Směs se může nechat louhovat 15 minut
a poté se popíjí několikrát denně. Jinde se doporučuje podat až lžíci semen, 15 minut mírně vařit na ohni
a po vychladnutí popíjet. Nadrcená semena se mohou vařit pouhých 5 minut, jelikož se obsahové látky nacházejí
pod slupkou a voda k nim má přímý přístup.